Mlč a šukej za mejma zádama

29. ledna 2017 v 18:55 |  Všichni jsme úchylný
Většina lidí si myslí, že celoživotní věrnost je utopie. A že monogamie není pro člověka přirozená a že každej druhej si sem tam odskočí někam jinam.
A tak se těch samejch lidí zeptáš, jestli oni žijou monogamně. No, samozřejmě, že žijou, ne asi, co si to o nich jako myslíš? A jejich partner by je nikdy nepodved. A pak když se omylem příjde na to, že jo, tak jsou všichni děsně překvapený. No jak mi to moh/la udělat? Jak asi, stačí jeden chybnej krok.


"Průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že 37 procent zadaných Čechů a Češek bylo v minulosti nevěrných svým partnerům či partnerkám. U poloviny z nich se jednalo o jednorázový "úlet". Zhruba třetina nevěrných si chce mimopartnerský poměr udržet co nejdéle. Čtyři procenta nevěrných Čechů a Češek si udržují několik milenců a milenek současně. Do průzkumu se zapojilo 980 heterosexuálních osob." (zdroj)

Proč se automaticky ve vztahu očekává a vyžaduje věrnost, když v ní málokdo věří? Jakože jo, je to ňákej pozůstatek doby minulý, kdy se naoko dbalo na křesťanskou morálku a podobný věci. Což v praxi znamenalo akorát to, že když se na něco takovýho přišlo, tak se to zametlo pod koberec. V dnešní době už se na nevěru nekouká tak skrz prsty, zametat je namáhavý, tak co přestat hrát tu komedii o věrnosti, když toho minimálně půlka lidí není vůbec schopná? Nebylo by jednodušší, místo automatickýho předpokládání věrnosti, se prostě domluvit (čest vyjímkám)? Něco jako, hej, už mě nudíš, chci si odskočit jinam, jak to pořešíme? Ne, vážně, ani jedna strana není špatná. Někdo vydrží celej život s jedním, někdo jich potřebuje víc. Je kravina nutit nemonogamní lidi chovat se monogamně (a opačně). Asi jako cpát vegetariánoj maso.

Když se o tom totiž nemluví, dopadá to špatně. Všichni znaj tu trapnou hlášku - zapírat, zapírat, zapírat... A když to praskne, tak zase zapírat. Jasný. Tak každej má rád něco jinýho, někdo třeba život ve lži, že jo. Ok. Nakonec proč ne?
Chtělo by si hodit mincí, co je víc sobecký. Jestli si nárokovat partnera jako nedotknutelný vlastnictví nebo si tajně užívat jinde. Já vím, že je moc hezký se utápět v trapný iluzi vlastní jedinečnosti. Jakože jste jediný, nenahraditelný a takový ty kraviny. Ne, takhle to nefunguje. Je zbytečný si to nalhávat. Akorát to přináší potíže se sebevědomím, pakliže zjistíte moc pozdě, že jste nedokázali svou oslnivou jedinečností naplnit všechny potřeby toho druhýho.

Nechápu proč se třeba vyžaduje věrnost, když jeden začne odmítat sex. Odpírání sexu se záminkou věrnosti - jak humánní. Není to tak trochu mučení druhýho? Skvělej vztah, když jeden není šťastnej? Když není jeden, druhej asi taky nebude, že jo. Není chyba, že jeden nechce a že druhej jo. Není povinost jednoho člověka naplnit všechny potřeby a očekávýní druhýho. V čem je problém, když se toho ujme někdo další?


Neříkám, že věrnost neexistuje. Jasněže jo. Třeba když není vhodná příležitost nebo když chybí odvaha pokud příležitost je. Nebo pokud je onen člověk asexuální. Ale i tam se o tom dá polemizovat.
Naopak by bylo docela úchylný se i v myšlenkách zabejvat jen jedním člověkem 40 let +. To trochu zavání závislostí.
A když už jsme u těch myšlenek. Schválně - je horší jednorázovej úlet v opilosti za rohem putiky s následnou morální kocovinou nebo dokonalá stimulativní představa o někom jiným při sexu s partnerem?

Vidím čistě monogamní vztah jako jeden extrém, jako jeho protipól pak polyamorii. Jedno je založený na žárlivosti a sobectví, druhý je naopak žárlivosti prostý a nesobecký. Většina lidí se motá někde mezi středem obou pólů, tak nevím, proč by se měla monogamie brát jako standard. Aneb - jesi jste milovníci adrenalinovejch sportů, domluvte se na monogamii.

"Polyamorici upozorňují, že v tradičním chápání je láska vnímána jako forma vlastnictví a z toho vyplývá žárlivost. Podle nich je přátelství vztahem, který je postaven na daleko větším respektu vůči druhému, než je tomu ve vztazích postavených na tradičně pojaté romantické lásce - právě díky tomu, že přátelství je od vlastnické formy vztahu oproštěno. Je zajímavé, že podobný životní styl vyhledávají i někteří asexuálové, kteří žijí v kruzích přátel, jejichž povaha je jejich slovy "polyamorická", ale přitom nesexuální (Przybylo, 2011)." (zdroj)


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 R. R. | Web | 29. ledna 2017 v 20:25 | Reagovat

nedokážu to objektivně posoudit, vzhledem k tomu, že můj nejdelší vztah trval nějaký dva roky. jo, pokud někoho miluju, ani mě nenapadne jít za někým jiným. ale už nějakou dobu před rozchodem jsem se dívala jinde, cítila, že chci změnu a že moje city opadaj. takže si upřímně nedokážu představit, vydržet s někým i přes něco takovýho a nezahnout. protože ve chvíli, kdy nemiluju, dělá mi problém se udržet.
moje mladší já by asi nevěřilo, že s tvým článkem nakonec budu souhlasit :D

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 29. ledna 2017 v 20:53 | Reagovat

Je láska a je chtíč. Ikdyž jsem žárlivý člověk, tak bych nějaký úlet v oplilosti dokázala prominout. Ono záleží na tom, co chtějí oba dva. Je jasné, že po nějaké době se ti dva už dobře znají, zkusili a zažili hodně a občas nějaká zběhlá myšlenka k jinému člověku přide. Ale jde o to, co je pro dotyčného důležité-kratkodobé vzrušení, nebo zůstat s někým milujícím... Dokud o tom člověk jen sní, přemýšlí ale s tím, že to nikdy neudělá, tak je to podle mě ok. Láska je víc než sex.

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 17:45 | Reagovat

Muj chlapec mi nedavno dal volnou ruku s holkama, že by mu to nevadilo a že by to nevzal jako nevěru. Výborně, jsme jen krůček od toho, aby mu to nevadilo ani s chlapci, což je stav, do kterého bych ráda náš vztah dostala. Přirozeně oboustranně, pokud budu moci já, on bude moci též. Mam totiž strach, že příliš dlouhou dobu na jednom čůrákovi nevydržim... Není to o tom, že ho nemiluju, je to jako kdybych se měla rozhodovat, jestli jsou zelený oči hezčí než modrý a modrý hezčí než hnědý. Boží utrpení, přece po mě nemůže nikdo chtít, abych si vybrala jenom jeden lak na nehty, když je k dispozici celá paleta barev a možností a já mám peníze na víc laků.
Pro někoho je polygamie prostě ideální řešení, pokud probíhá v pořádku a všichni jsou spokojení.

4 RaTTvs. RaTTvs. | Web | 30. ledna 2017 v 19:25 | Reagovat

[3]: Tak vem nějakou tu holčičku a zaveď ji za svým chlapcem. Byl by hloupej, kdyby odmít trojku. Třeba se to urychlí a on, na oplátku, povolí ňákýho chlapce zase tobě. :D

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 19:35 | Reagovat

[4]: To by nějaká holčička musela být ochotná. Ta, o které vím, že je toho schopna je momentálně těhotná, navíc mě nepřitahuje. Bé. A vůbec, na holky jsem ohledně vzhledu přísná, přísnější, než na kluky.
Stavím si hvězdné zámky...můj chlapec moc krásy nepobral, když Bůh rozdával. Pokud existuje holka, která se líbí mě a zároveň by se jí líbil můj chlapec...no, to je utopie.

6 Tea Tea | E-mail | Web | 3. února 2017 v 10:09 | Reagovat

Já to nedokážu posoudit z dlouhodobého vztahu, zažila jsem to, že mě on podvedl, ale byly jsme spolu jenom 4 měsíce a byl to první vztah, v tu chvíli je jasné, že máš pocit, že ti rozbil srdce na milion kousků, ještě když se rozhodl dát přednost jí, vidět v hlavě ty obrazy, jak je s ní a ona se ho dotýká atd.. v tomhle směru nevěru neuznávám, když někoho miluju, nechci aby se ho nějaká jiná dotýkala a měla ho pro sebe, jako já. Nedokážu říct, jak bych vzala, kdyby šlo jenom o opilecký úlet, který by si i on vyčítal a nic by to pro něj neznamenalo, ale vědomá nevěra, podvedení ublíží a tím pádem to nejde jen tak nad tím mávnout rukou a říct v pohodě, tak ted ti to vrátím taky..Já to tak beru :)

7 Severka Severka | E-mail | Web | 12. dubna 2017 v 14:00 | Reagovat

Komunikace na Hrad! Ten první screen mě dostal... kolik lidí (a hlavně žen) si hrozně stěžuje na svoje partnery na internetu, místo toho, aby si s nima normálně promluvili doma :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama